Titan Camp 2010 - reportáž

Ti, kdo využili možnosti přijet už ve čtvrtek odpoledne, si užili posledních pár hodin slunečného počasí s příjemnými teplotami. V noci ze čtvrtka na pátek se ochladilo o několik stupňů, obloha se zatáhla neprostupnými šedivými mraky a šumavský Špičák sužoval během celého víkendu s různě dlouhými intervaly déšť. Ačkoliv víkendové počasí našemu kempu moc nepřálo, na tréninkové nasazení vliv nemělo. Z praktického hlediska došlo jen k nahrazení ranního běhu technickým tréninkem, což většina účastníků při pohledu na strmé stoupání za našimi chatami, kudy podle slov účastníků kempu z minulých let vedla obvyklá trasa běhů, s radostí uvítalo. Celkem se během tří dnů odtrénovalo 7 tréninků, v rámci nichž jsme věnovali okolo 13 hodin čistého času pilování a zdokonalování technik thajského boxu.

Nejpočetnější skupina lidí dorazila v pátek během dopoledních hodin. Po ubytování v chatách Blaženka, Hanička a v pokojích nad tělocvičnou, kde jsme trénovali, byl na 11. hodinu ohlášen první trénink. Při vstupu do tělocvičny se zdálo, že se tam paní uklizečka bojí chodit sama, už delší dobu tam očividně nebyla. Po úvodním slovu Honzy Landy, který nastínil program následujících dní a potlesku pro Jirku Žáka, jenž v roli trenéra i cvičence absolvoval celý kemp s námi, začal trénink společnou rozcvičkou, kterou si vzal na starosti Honza Landa. Po lehkém běhu proloženém dynamickými cviky začaly téct první kapky potu. Rozhodně nikdo nemohl říct, že by nebyl dostatečně zahřátý. Posléze se vytvořily dvě skupiny - začátečníci společně s mírně pokročilými tvořili jednu skupinu a závodníci druhou. Zde trénovali pravidelným účastníkům Souboje titánů dobře známí Jiří Štádler mladší, Alexandr Petrus (který mimochodem dorazil ve skvělé formě a pokud se objeví na Souboji titánů, myslím, že se máme na co těšit), Václav Toman, Honza Tůma nebo mistr ČR v K-1 zápasech Honza Homolka.

Skupinu závodníků, ve které jsem trénoval i já, si vzali na starosti David Onufer a Jirka Žák, který trénoval spolu s námi. Hlavní náplní úvodního tréninku byly nácviky technik ve dvojicích s cílem sladit a efektivně navazovat kombinace rukou a nohou. Následovalo šest tří minutových kol sparingů, během kterých jsme se mezi sebou různě prostřídali a nakonec ještě tři dodatečná kola pro závodníky, kteří se připravují na zápas. Honza Homolka, Honza Tůma a Václav Kalčík tak zůstali ve středu tělocvičny a my ostatní jsme se na nich postupně točili.

David Onufer v posledním kole zasáhl Honzu Homolku kolenem přímo do nosu. Bylo to chvíli po tom, kdy nám vštěpoval do duše něco o tom, že nechce, abychom se tam rozbili a abychom krotili svá ega. :) Šlo samozřejmě o nechtěný zásah, byť přesný a dle zvuku křupnutí nosu zřejmě i tvrdý. Honza se z toho ale brzy oklepal a pokračoval dál. Když už první skupina utíkala na oběd, připravil si David pro nás na závěr tréninku dynamické posilování v 9 minutovém setu s půl minutovými intervaly. Nutno dodat, že v určité fázi s ubývajícími silami se alespoň pro mě měnilo dynamické posilování na silové.

Následoval boj o sprchy, kterých bylo vzhledem k počtu cvičenců neúměrně málo (na naší chatě byly dvě, z toho jen jedna byla ochotna vydat trochu teplé vody), oběd a pauza před druhým tréninkem, který byl naplánován na 16:30. Vzhledem k tomu, že počasí nějakým venkovním aktivitám příliš nepřálo, většina lidí volný čas využila k odpočinku před dalším tréninkem. Když se čas nachýlil, sešli jsme se po druhé v tělocvičně dole pod lanovkou. Tentokrát jsme zahájili trénink odděleně ve skupinách. David Onufer udělal klasickou protahovací rozcvičku a potom nařídil 3 kola stínového boje na zahřátí, nejprve jen údery, ve druhém kole údery s lowkicky a bloky a nakonec kompletní stínovačka. Následovala další porce nácviků, během kterých jsme opakovali techniky z rána a po nich přišly na řadu nácviky kolen na vzdálenost a klinče. Právě klinče se ukázaly jako nečekaný kámen úrazu naší skupiny. Spousta z nás totiž přijela z oddílů kickboxu nebo kyokushin karate a s klinči si tak úplně netykala a tak měl David s Jirkou Žákem plné ruce práce s vysvětlování základní techniky thajského boxu. Na nácviky navázalo další série sparingů. Po 5 kolech sparingů s Honzou Tůmou, Václavem Kalčíkem a dvěma těžkými vahami mi už moc sil nezbývalo. Nakonec mě totálně rozebral Saša Petrus. Tentokrát jsem měl tu čest spárovat i s mistrem Jirkou Žákem - trefit ho je sice velké umění, ale vyhnout se jeho útokům ještě větší. Znovu přišli na řadu tři kola pro závodníky. Nájezdům odpočatých sparing partnerů znovu čelili Honza Tůma a Václav Kalčík a k nim se přidal Václav Toman. Podle programu měl přijít na řadu v závěru odpoledního tréninku silově vytrvalostní trénink. Když ale David viděl, že toho většina z nás má jako buchet, rozhodl se od původního záměru upustit a trénink jsme uzavřeli stínováním na uvolnění a měli jsme pro daný den splněno.

Po večeři bylo konečně trochu času se blíže seznámit a popovídat s ostatními účastníky. Centrem večerního družení se stala chata Blaženka, respektive restaurace v ní. Někteří vydrželi ponocovat až do ranních hodin a zatímco v brzkých ranních hodinách byli slyšet široko daleko, na ranním tréninku, který začal v 7:00, o nich nebylo vidu ani slechu. Kromě toho, že jsem během pátku dorovnal svůj stávající limit dvou tréninků týdně a tělo mi to po ránu již dávalo značně znát, rtuť teploměru v sobotu klesla ještě o pár stupňů níže a tak ranní vstávání bylo doslova utrpením a přemáháním. Na prvním sobotním tréninku se nás sešlo méně než předchozí den. Zajímavé bylo, že někteří z těch, kteří na ranní trénink nedorazili, byli mezi prvními na snídani. Tělocvična po první dni připomínala výprodej v sekáči. Z tělocvičny se totiž stala také naše sušárna. Po obvodu tělocvičny různě vyselo propocené oblečení, bandáže a chrániče. Ranní trénink zahájil opět Honza Landa společnou rozcvičkou, jejímž obsahem byl lehké běhy, dynamické cviky v intervalových setech a také 3 kola sprintů. Dále trénink probíhal opět odděleně v jednotlivých skupinách. Naše skupina stále ještě pod vedením Davida Onufera a Jirky Žáka zahájila cvičením ve dvojicích. Nejdříve cvikem na reakce, bojem v klinči a stínováním proti soupeři.

Znovu jsme trénovali kolena na vzdálenost a nově přibyli lowkicky s důrazem na vracení nohy do výchozí polohy. Po hodinovém tréninku následovali necelé dvě hodiny pauzy a po ní druhý sobotní trénink, kde již byla opět plná účast. Zde došlo k výměně trenérů mezi skupinami, naší skupinu si vzal na starosti Honza Landa a Jiří Štádler. Mezi sebou si nás pak ještě rozdělili na lehčí a těžší váhy. Trénink těžších vah vedl Honza Landa. Po obligatorní rozcvičce přišel na řadu stínový boj, nácviky základních technik, několik kol sparingů a zase nácviky, které byly občas proložené "dvacítkami" (20 kliků, 20 sed-lehů, 20 hyperextenzí). Poslední sobotní trénink před večeří znovu pod vedením Honzy Landy začal společnou rozcvičkou - 5 minut přeskoků přes švihadlo, 50 kliků, 4 minuty přeskoků přes švihadlo, 40 kliků, 30 přeskoků, 30 kliků,…

Hned potom už jsme zase navlékali bandáže a výstroj. Na programu byly nácviky zápasových technik - používání pushkicků před soupeřovým round kickem nebo lowkicků na stojnou nohu souběžné se soupeřovým kopem, chytání roundkicků a následné libovolné kombinace. Ihned potom nás čekala tři tříminutová kola sparingů a potom se znovu pokračovalo v nácvikách. Postupně jsme repertoár nacvičovaných technik rozšířili o zásahy kolen při zkracování vzdálenosti, kolena v klinči, údery lokty a nakonec i úhyby proti rovným úderům s následnou kombinací rukou a kolen. Nakonec přišla na řadu protahovačka. Po skončení posledního dvouhodinového tréninku zůstali v tělocvičně Jirka Žák, David Onufer a Honza Landa a drželi lapy dobrovolníkům, kteří ještě měli nějaké síly, jejich nabídky využít. Kritická třífázová sobota si začala vybírat svou daň a u některých se objevovala  první drobnější zranění. Během soboty tak ke slovu přišli thajské oleje a hřejivé masti, jejichž vůně se linula celou tělocvičnou. Mě již od dopoledního tréninku trápil nakopnutý nárt a lehce rozkopaná přední noha. Vše se během poslední noci krásně rozleželo a tak jsem měl poslední den dilema, zdali se na to nevybodnout a místo ranního tréninku si dopřát trochu spánku navíc. Nakonec zvítězilo mé zarputilejší já a na ranní trénink jsem dorazil i v neděli. Tentokrát jsme se sešli ještě v menším počtu, než v sobotu ráno. Zejména řady závodníků prořídli, účast začátečníků byla celkem hojná. Čekal nás společný trénink. Nejprve přišla na řadu ve srovnání s předchozími dny opravdu lehká rozcvička a potom se po zbytek tréninku stínovalo. Stínovaly se dílčí techniky podle pokynů a Jirka Žák, David Onufer a Honza Landa mezi námi chodili a kontrolovali správnost jejich provedení, popřípadě upozorňovali na chyby.

V 10h dopoledne proběhl poslední trénink víkendového kempu. Pro mě jednoznačně nejpříjemnější trénink ze všech, protože jsem rukavice vyměnil za fotoaparát a pobíhal jsem po tělocvičně, abych mohl udělat pár snímků k reportáži. Člověku se na to hezky kouká, když sám nemusí makat. Poslední trénink kempu probíhal odděleně ve třech skupinách - zůstalo rozdělení skupiny závodníků ze soboty na lehčí a těžší váhy. Ve skupině závodníků těžších vah se pod vedením Davida Onufera trénovali klinče a přebírání klinčů, poslední trénink byl již bez sparingů. Ve skupině lehčích vah, jenž si vzal na starosti Honza Landa se velkou část trénink lapovalo ve dvojicích, došlo i na sparing a ve skupině začátečníků, kde vedli trénink Jiří Štádler a Jirka Žák se nacvičovali techniky ve dvojicích a na závěr absolvovali několik kol sparingů. Tím skončil víkendové soustředění Titan Camp 2010. Po obědě bojovníci začali postupně odjíždět domů.

Na závěr bych rád vyzdvihnul práci všech trenérů, obzvláště pak Davida Onufera a Honzy Landy, pod nimiž jsem během víkendu trénoval. David se ukázal nejen jako skvělý bojovník, ale také jako vynikající trenér, který dokáže efektivně vysvětlit a názorně předvést co od svých svěřenců chce a pokud se stejným nasazením trénuje ve svém klubu, myslím, že o bojovnících z Rasant gymu Teplice ještě uslyšíme. Honza Landa je zase mistrem kondičních drillů, pokud mají jeho svěřenci nějaký nedostatek, pak to rozhodně nebude fyzický fond. (a to jsme vynechali jeho oblíbené běhy) Měsíční tréninkový pobyt v Thajsku byl u něj znát i v technické části tréninku. Všichni jsme měli možnost zatrénovat si s jednou z největších českých hvězd bojových sportů Jirkou Žákem, což byl pro nás, Jirkovo fanoušky, bezesporu velký zážitek a pocta zároveň. Myslím, že kemp v celkovém souhrnu dopadl na výbornou.

Smekám před všemi, kteří poctivě absolvovali všech 7 tréninků a věřím, že si z tohoto víkendu odnesou nějaký přínos. Něco, co je posune dál a motivuje do dalšího tréninku. Našemu snažení celý víkend přihlížel Marek Kaigl, ředitel Souboje Titánů, kterému děkuji za pozvání na kemp, a od soboty také promotér a spolupořadatel Souboje titánů Petr Ottich. Pro závodníky to proto byla zároveň jedinečná příležitost se předvést, dát o sobě vědět a navázat kontakty. Všem účastníkům přeju hodně štěstí do dalších bojů a těším se na viděnou zase za rok!